Po delší době úklid bytu
Už jsem to odkládal hodně dlouho a v pondělí jsem se konečně odhodlal pro velký úklid. Tím jak tady moc nejsem, tak poslední proběhl někdy před dvěma lety. Občas jsem sice poklidil kuchyň, ale při mé další návštěvě pak už zase vypadala jako předtím. Chtělo to pořádnej úklid s vyhazováním věcí.
Po příchodu od zubaře o půl jedenácté jsem začal s šatní skříní. Ta samotná mi zabrala tři hodiny. To nebylo dobrý. Levou a pravou část stěny s nářadím a ostatníma drobnostma jsem radši ani nezačal. Přednost jsem dal vydrhnutí laminátové podlahy. Nakonec z toho byly čtyry kbelíky špinavé vody. Vizuální rozdíl neviditelný. To už se blížila šestá hodina, kdy měl začínat tenis se Safarovou a tak jsem své snažení stopl. Vůbec jsem se nedostal na knihovnu, kuchyň ani chodbičku. V koupelně jsem stačil jen vytřít a zbytek jsem v ní nějak došolichal až dneska. Podařilo se mi tak uklidit jen “neviditelný” nepořádek. To vizuálně nejmarkantnější jsem si nechal zase na jindy.
Zápas s Safarovou měl zpoždění a jelikož jsem večer měl v plánu jít na Bony a klid 2, tak jsem si na internetu pustil jedničku. Vůbec nevím, kdy jsem to viděl naposled, děj jsem si vůbec nepamatoval a film se mi ani moc nelíbil. Nepěkná předzvěst před Dvojkou se bohužel potvrdila. Z překvapivě celkem zaplněného kina jsem tak odcházel znuděně zklamaný. Příště budu asi víc věřit hodnocení na čsfd a pokavaď bude tak bídné jako na tento film, tak na něj nepůjdu, ani když to bude jediný český v nabídce.