Pláž tu mají oblázkovou.

Útesy pěkné, já ale běžel na druhou stranu.

Kolem zlaté věžičky Eastbourne Pier.

Běžel jsem po asfaltu a na pláž přešel jen kvůli fotkám. Eastbournské molo je natolik dominantní, že se mu dostalo hned několik záběrů.

Po cestě byla i pevnost Redoubt, kterou postavili během Napoleonských válek.

Z ochozu s dělama byl volný výhled na pláž.

Napoleon se k invazi neodhodlal a jedinou dělostřeleckou aktivitou tu byly dvě rány vystřelené na proplouvající francouzskou loď, obě minuly…

Kolem středové lampy byl dříve trávník, aby se tu daly postavit stany.

Kolem pestrých kabinek.

U Martella č.66, které je také výsledkem strachu z francouzské invaze, přišla obrátka a já se vydal na cestu zpátky.

Detail jednoho z pilonů na pláži a dva nové designy plážových budek.

U mola jsem trochu pozměnil trasu a běžel po paralelní cestě.

Cesta byla o trochu výše a byly kolem ní záhony.

Bylo tu i obrovské plážové lehátko, ze kterého jsem se málem nevyhrabal 🙂

Martellu č.74 tu říkají Wish Tower a leží u něj památník místím, kteří zemřeli během německého bombardování.

Po doběhnutí jsem měl čas i na čtvrthodinku plavání a banán.

Ještě závěrečný pohled na pláž a volno je v háji, zpět do práce.