Nejvíce (stále) potřebuje ořezat jabloň u keřů. Vlevo před, vpravo po zásahu. Rozdíl odtud moc vidět není, pořád je to divočina, ale připadlo mi, že už jsem někde okolo té ořezané třetiny, a tak jsem zbytek nechal raději zase na příště.

Myslím, že jen z této jabloně bylo tolik větví, jak loni z celého sadu.

U hrušky (vlevo) jsem hlavně zařízl vršek, u jabloně v rohu jsem odstranil velkou větev co šla přes plot do pole. U všech tří stromů padlo i několik dalších menších větví a výhonů.

Překvapivě hodně jsem ořezal i ze dvou jabloní v rohu. Při sekání trávy tu vždy vadí nízké větve, z těch se ale také nejlépe sbírají jablka, takže jsem jich většinu nechal. Opět jsem srážel spíše výšku stromu.

Trochu jsem uštípl i z tohodle, ne úplně bujného, malého stromku.

Z jabloně u zahrádky jsem hlavně uřízl větev co stínila záhonkům, a ze které tam padala jablka. Ze sadu je nejlépe vidět prořez jabloně u keřů. Zmizel prakticky celý střed.

Kupa z toho byla pořádná a to na ni chybí právě ty větve z jabloně u keřů, která dostala největší zářez. Snad to bude znamenat méně listí a více pěkných jablek.

A na závěr jsem trochu sešmikl i na podzim vysazenou Tatarku. Až teď jsem si všiml, jak louka za ty dva týdny zezelenala.