Od úterý na mně seděl nějakej bacil a já tak volné chvilky raději trávil podřimováním v posteli, než čučením do monitoru. S příspěvky jsem tedy trochu pozadu. Před týdnem jsem dělal své první croissany. Opět mám trochu problém s gramatikou. Je sice jeden croissant, ale psát dva croissanty anebo o dvou croissantech mi připadá takový divný a tak “té”  na konci vynechávám. Omlouvám se všem co je to bude mlátit do očí (kéž by to bylo pouze toto ).

Den 1.

Jako u jakéhokoli jiného kuchtění je potřeba mít suroviny. Já neměl nic a tak jsem si ssebou v krosně z obchodu, krom jiného, nesl toto – polohrubou mouku, máslo, mléko vanilkový cukr a kvasnice. Recept jsem měl z holandského webu v angličtině, kde jako druh mouky bylo evedeno – francouzská 55 anebo nebělená universální. U nás je k tomu nejblíže chlebová mouka. Nic s takovýmhle označením ale v maloměstském obchůdku nebylo a tak jsem vzal zavděk polohrubou. Zato tu měli krásné 88g kvasnice za dvě osmdesát. V receptu je uvedeno 11g droždí instantního, já místo toho použil cca třetinu balení koupeného. Jelikož cukru není potřeba nijak moc, tak jsem si vystačil s vanilkovým.

Z 30g droždí a 140ml mléka s trochou cukru se nechá vzejít kvásek, který se vmísí do půl kila mouky se 140ml vody, 55g cukru, 40g másla trochou soli. Těsto pak místo do teplého místa putuje do ledničky.

Z ještě nekynutého těsta jsem udělal placku, tu dal na talíř, překryl natěsno fólií a šoupl přes noc do ledničky (máslo nebylo rozpuštěné, jen měkké, a tak jsou trochu vidět cucky).

Den 2.

Rozvalování másla v pečícím papíře šlo pěkně. To pak v lednici nahradilo těsto, které se přes noc trochu nafouklo.

Chtěl jsem napsat ráno, ale pravda je taková, že jsem se do ledničky podíval až někdy kolem třetí odpoledne, takže těsto tam bylo noc a “kousek”. Po prvním otevření putovalo ven jen 30dkg másla, talíř jsem tam zatím ještě nechal. Bylo totiž třeba nejdříve vyválet pěkný máselný čtverec. U jiného receptu byl odkaz na video, kde to nějakej francouzskej kuchař dělal tak, že vlastně nejdřív udělal takovou formu z pečícího papíru a do ní pak vyválel požadovaný rozměr. To mi přišlo celkem elegantní a tak jsem zvolil stejný postup. Odkrojené kousky másla o velikosti 15x15cm jsem takto rozprostřel do čtverce o hraně 17cm. Jak to bylo zabaleno v papíru, tak to šlo do lednice vystřídat už netrpělivé těsto.

Až je budu dělat příště, tak toto bude poslední fáze, kdy budu používat papír (krom samotného pečení), raději budu moučit.

Ani lednice ani fólie kvasinky nezastavily a tak se těsto trochu nafouklo. K vyválení čtverce o velikosti 26x26cm jsem opět použil pečící papír. Ztuhlý máslový čtverec jsem vložil do těstového a zabalil jak do dopisu. Jestli jsem někde udělal chybku, tak asi právě někde tady. Pracovat by se mělo rychle, aby máslo nevyměklo a to se bohužel o dalším kroku zrovna říct nedalo. Možná jsem měl nechat máslo vytvrdnout v lednici o trochu dýl anebo tam na chvíli šoupnout celé psaníčko, asi i to by trochu pomohlo..

Při rozvalování by otevřené strany měly vždy směrovat k vám. Tedy ne jako u prostřední, ale tak jako u třetí fotky. Teď už ani nevím, jestli jsem to tak vždycky měl.

Na vyválení pásu o velikosti 20×60 jsem si opět vypomáhal papírem, ale asi to byla zbytečná komplikace a zmenšovalo to efektivitu válení, která kvůli tuhému máslu byla potřeba. Proces se tak natáhl na dvacet minut a máslo tak stačilo změknout. V jednom růžku mi i v poslední fázi trochu vyteklo. To by se asi stávat nemělo a příště si na to musím dát pozor. Na přesné velikosti stejně nezáleží, takže by to mělo jít o dost rychleji. Třetinovým složením nám vznikne tvar čtverce o hraně 20cm, kterou zabalíme do fólie a dáme na půl hodiny do lednice. Pokud máme, otevřeme burčák, dáme vařit vodu, pořípadě něco menšího zakousneme, celý proces s rozválením, složením a chlazením, budeme totiž ještě dvakrát opakovat.

Den 3.

Měl jsem z toho tři várky a vyzkoušel si, že se zamrazením není problém.

Stejně jako včera, i dnes vytáhneme těsto z ledničky. Podle receptu se měl vyválet pruh o velikosti 20x110cm (ani nevím, jestli by mi na to stačil stůl), já nechtěl všechno sníst hned a tak jsem dal půlku do mrazáku, čtvrtku do lednice a se čtvrtkou jsem se zabýval dál. Abych zachoval 5,5 násobné zvětšení plochy, tak jsem udělal z 10×10 finálních 23x23cm. Z tohoto pak už jen zbývalo vyříznout tři trojúhelníky a udělat rohlíčky. Původně jsem se bál, že mne čeká nějaké složité motání a ona je to jen rulička. Půlměsíční tvar se mi bohužel nedařilo vytvořit, takže další věc co půjde ještě vylepšit.

Měly být v troubě dvacet minut, já je vyndával asi po deseti, kdy už pěkně provoněly místnost. Bohužel už bylo trochu pozdě, ale na fotce to vypadá hůř než ve skutečnosti. Hold je tu superrychlá trouba.

Den 4.

Z odloženého těsta v lednici, které se opět pěkně nafouklo, jsem tentokrát udělal menší croissantky a dal si větší pozor na troubu.

Den 5.

S těstem, co bylo v mrazáku jsem se už moc nemazlal a prostě jsem ho rozválel do nějaký přijatelný tloušťky a vryl do něj trojcípy.

Závěr:

Rozdíl mezi zamraženým nebo nezamraženým těstem mi přišel veškerý žádný a tak je asi lepší, když už to trvá tak dlouho, udělat si ho i trochu do zásoby. S chutí jsem byl nadmíru spokojen, hlavně tedy do pár hodin po upečení, druhý den už to bylo slabší, možná by pomohla je ohřát. Tvar půlměsíce je asi lepší zkoušet na větší velikosti, jelikož ale příští várku budu nejspíš dělat v remosce, tak zůstanu u miniverzí. Po srolování jsem croissánky dával hned péct, přičemž recept radí ještě nechat asi dvě hodiny dokynout na pekáči, to tedy také až příště. V receptu je potírají vajíčkem, to já v drtivé většině nedělám a ani se k tomu nechystám. Nejvíce mne mrzí vnitřní spojená struktura. Takové ty pěkné komůrky se mi prostě nevytvořily a tak nezbude, než to zkusit znovu (a lépe).