Tak jsem si myslel, jak se mi krásně a zlehka po dvoutýdenní pauze vyběhne a ono ani moc ne. Bez těžkého baťohu jsem doufal, že budu skákat jak jelen, a i když jsem asi zvedal nohy trochu víc než obvykle, tak to k jelenovi mělo pěkně daleko. Nepomohl ani 24h “odpočinek” při přejezdu z Francie do Anglie a následný pohodlný spánek v měkké posteli, ani skutečnost, že jsem opět na mé podovolenkové váze 66kg. Vyběhl jsem ale z potěšením a ono se to naštěstí mělo tendenci spíš zlepšovat.

Po ránu bez snídaně, to byla má oblíbená plavací trasa k Maenporthské pláži, kde jsem v lehce chladné vodě strávil půl hodinky. Trochu spodivem kolem mne nevyplula mastná skvrna a ryby břichem vzhůru, Pěkně jsem se odmočil a po delší době si nepřipadal spocenej.

Odpoledne, po snídani, jsem vyrazil ještě jednou, tentokrát bez plavání. Jelikož bylo pěkně slunečno, tak pláže byly celkem plné polonahých lidí. To je někdy příjemné a někdy právě naopak. Vypadá to, že místní řidiči jsou si vědomi případné ztráty koncentrace a kolem pláží projíždějí obzvláště opatrně. Ráno tedy 7 a odpoledne 10km v příjemné náladě.