Proběhnutí se Ascotem
Od klienta v Ascotu jsem po noční pokaždé odjížděl do Wokingu, abych se vyspal. Po poslední noční to bylo trochu jinak. Auto totiž mělo zůstat v Ascotu a než abych vážil tříhodinovou cestu hromadnou dopravou, raději jsem se vyspal v autě a odpoledne se proběhl po okolí. Vlak k dalšímu klientovi mi jel až před půlnocí, takže času jsem měl hafo.
V jednu hodinu mne probudilo sluníčko, tak jsem se převlíkl, protáhl a vyrazil. Ascot je známý svým dostihovým závodištěm, kde se každý červen koná Royal Ascot, u kterého je přítomna i královna.
Závodištěm jsou poznamenané i místní veřejné záchodky. Ty jsou v Anglii, až na vyjímky na větších nádražích, zdarma.
Krom závodiště toho v Ascotu moc není a tak další fotky jsou až ze čtyr km vzdáleného Velkého windsorského parku.
Park se tady začal budovat na začátku 18.století a prakticky vše tu je uměle vytvořené. Cílem bylo potěšit královskou rodinu. Tyto ruiny byly “darovány” králi Jiřímu IV a pocházejí z římského města Leptis Magna v Libyi.
Virginia Water tvoří celkem velkou část parku. Její předchůdkyně, která byla ve své době největší umělě vytvořenou nádrží v Británii, nevydržela prudké deště, které, v roce 1768, prolomily její hráz. Úplná obnova se podařila až po nějakých dvaceti letech.
Na cestě podél nádrže bylo spousta pejskařů i rodin s dětmi a i když byla široká, tak jsem občas musel přejít do chůze. | Tak jako vše, i tento vodopád je uměle vytvořený a nechybí u něj ani skalní vyhlídka.
A na tohle jsem se těšil nejvíc. To, že tu bude totem, jsem věděl z google maps, jen jsem nečekal, že bude tak vysoký. Na výšku totiž má sto stop, což je přes třicet metrů. Byl vyřezán z 600 let starého červeného cedru z lesa Haida Gwaii v Kanadě a vztyčen roku 1958. Původní řezbáři se v roce 1985 vrátili, aby obnovili malbu.
Kousek od totemu jsem narazil na obrovské stromy. Tyhle na sobě cedulku neměly, ale zpětně myslím, že to byly sekvoje obrovské. Na to, o jak velký strom se jedná, tak má malé, ale zajímavé šišky.
V Heather garden bylo celkem hodně rododendronů, které ale teprve nasazovaly poupata a tak byly jehličnany zajímavější.
A tohle už je určitě sekvoj obrovská. Myslel jsem si, že bude mít jehličí jako borovice a tak mne skutečnost překvapila.
Jak je na fotkách vidět, tak jsem měl štěstí na počasí, a i proto to bylo příjemně strávených 16km. Hlavně u totemu a jehličnanů jsem strávil celkem dost času a k autu se tak vrátil až v pět hodin. V parku toho je potenciálně k vidění ještě mnohem více. Krom Windsorského zámku a jezdecké sochy Jiřího III. třeba také Královská kaple Všech svatých. Já si bohužel neudělal pořádnou rešerží a tak mne ani nenapadlo se tam podívat, beztak bych to asi za světla nestihl.
Jako poslední fotku jsem si nechal celkový záběr totemu. U fotek na výšku je problém, že nechávají na stránce spoustu hluchého místa a tak je samostatně prakticky neukazuju. Toto je myslím poprvé a zrovna to je taková extra nudle. Popisky jednotlivých částí jsem překládal z angličtiny. Moc jsem nevěděl co s Thunderbirdem. Slovník mi “hromového ptáka” přeložil buď jako ptáka ohniváka anebo ptáka bouřliváka, zvolil jsem druhou variantu. Sisiuti je nějaká mýtická bytost a tak jsem český výraz ani nehledal.
