Po roce jsme se opět, tentokrát pouze ve třech, vydali na listopadovou procházku. Zatímco loni jsme mířili na východ tak letos jsme zamířili na západ, k Vltavě. Počasí nebylo nijak super, mlha vyrušila jakýkoli výhled, ale naštěstí nepršelo.

Dopoledne jsme ještě tak nějak očekávali, že se mlha časem rozpustí a sychravé počasí alespoň z části vymizí.

U řeky mlha trochu zřídla a vypadalo to, že by mohlo být lépe. Kladem tohoto počasí bylo minimum lidí, na této, jinak celkem rušné, cyklostezce. Ta vede, z Prahy přes Klecany, dále na sever.

Při výstupu k Bohnicům, bylo ale hned jasné, že naděje byly zbytečné. Někteří výletníci sice zastávali názor, že díky mlze vše vypadá romanticky, to ale bohužel neměnilo nic na tom, že výhledy (jako Na Havránce) stály za nic.

Tím, jak se čas nachyloval, tak mlha opět houstla a takhle to vypadalo u Ládví. Občas spadlo i pár kapek, ale naštěstí vždy odezněly. Čtyřiadvacet km jsme nakonec zvládli za pět hodin a myslím, že jsme se už všichni těšili na teplo a na něco k snědku.