20.března ve čtvrt na sedm ráno nám konečně začalo jaro a na počasí to bylo dokonce i znát. Rozhodl jsem se využít sluníčka a zkusit fungl novou trasu z Kralup do Prahy.

Prvním Tescobusem dojíždím na Kobylisy a odtud 370kou do Kralup. V Kralupech mám první a naštěstí i poslední navigační problémy, po čtvrt hodince už jsem ale na správné trase směr Okoř. V údolí Zákolánského potoka bylo místy dost rozbředlého sněhu a bahna, takže postup byl pomalejší s pár úseky kde to nešlo jinak než chůzí.

Těsně před Okoří sníh z cest asi i díky slunečnému počasí mizí a zbývá jen to bahno.  Ne že by bylo úplně všude, ale stále jsou úseky které si proběhnout netroufnu a to se týká všech míst kde není asfalt. Díky tomuto podkladu a tomu, že je pracovní den je všude pěkně pusto a nemusím se apoň nikomu vyhýbat.

Až do Horoměřic se držím červené značky, která tu končí a já přecházím na chvilku na zelenou a dostávám se do Šárky. Tady se sníh ještě často drží, takže při stoupání mám výmluvu k přechodu do chůze. U Baby se konečně dostávám na asfalt a běží se pohodlněji i díky tomu, že k Vltavě je to z kopce. No a pak už to bylo jen podél řeky do Stromovky, kde se najednou vyrojilo spousta lidí a do kopce k Bohnicům. Na tomhle kopci sníh nebo bláto nebylo, ale na vyběhnutí už jsem neměl sil a tak jsem se kousek prošel a od vyhlídky pokračoval zase běhmo.

U Střížkova mi na hodinkách pípnul 40.km, tak jsem to stopnul a dojel autobusem. Průměrné tempo šest a půl minuty na kilometr plus pár zastávek, takže sportovně nic moc, ale výlet to byl pěknej.