Den devátý je odpočinkový. Od dvou hodin by měly přijít bouřky a pak má až do brzkého rána pršet no a jelikož skráplo i dopoledne tak jsem se rozhodl, že nemá ani cenu balit mokrý stan. Plánovanou rezervu mám tři dny, takže mám kde brát. A teď zpátky k včerejšímu Ben Nevisu.

Ještě než jsem v sedum vylezl ze stanu, tak už byly slyšet z cesty hlasy. Byl jsem asi dvě stě metrů od ní, takže mne nevzbudili lidé, ale o kousek vedle stojící a bééčicí ovce. Na samotné cestě v průběhu dne lidí stále přibývalo.

Nízká očekávání z důvodu počasí vyústila v dík za hezké výhledy. Přímo pode mnou Glen Nevis odkud jsem vycházel, zadní nudle vody je Loch Eil, budovy kousek před ním patří Fort Williamu, který leží u mořského výběžku, alespoň podle mapy.

Dočkal jsem se i chůze ve sněhu.

A tady už mám samotný vrchol konečně na dohled.

Poledne a fotka u samotného patníku značícího vrchol Ben Nevisu ve výšce 1345m.n.m. Jelikož jsem vycházel prakticky z nuly, tak 1345m je i převýšení které jsem za dopoledne zdolal.

Domek na vrcholku si pamatuju už z minula, myslím, že to tu vypadá pořád stejně.

Výhled z vrcholu dolů severní stěnou, kterou zrovna zdolávali horolezci, kteří asi ale kvůli rozlišení nebudou na fotce vidět. Co by vidět být mohlo je budova, kolem které budu zítra procházet. Od ní to pak bude podél potoka dolů.

A ještě celkovější záběr samotného vrcholu.

Vypadalo to, že se počasí může kdykoli změnit a tak jsem zase radši vyrazil dolů.

Cestu, po které jsem chtěl původně přejít na Carn Mor Dearg, jsem ani nehledal, což bylo i rozhodnutí poté, co jsem ji nenašel na anglické mapě a na místě ještě utvrzené terénem, kdy se většinu času šlo po takovýchto kamenech.

Dolů se šlo o poznání lépe, pršet stále nezačínalo, takže nálada byla dobrá, i když se začala dostavovat únava.

Opět výhled k Fort Williams. Důvod proč jsem na začátku psal “podle mapy” je, že pravá zadní vodní plocha, Loch Eil, je jasně propojena se zbylou nudlí, a přesto je pojmenována jako jezero.

Prakticky ten samý záběr, jen je tu lépe vidět Lochan Meal an t-Suidhe, což je ta nejbližší vodní plocha pod kopcem a právě u té jsem byl rozhodnut postavit stan.

Vrcholky vzadu patří Carn Mor Deargu, dominantní je Carn Dearg pod nímž je samotné jezero a toto je i výhled který mám od stanu.

Když se otočím tak mám výhled na krajinu u jezera Loch Lochy a spoustu kopečků.

Zbytek dne jsem pak, poté co jsem se najedl, strávil nicmocneděláním. Chvilku jsem fotil, chvilku si četl, chvilku se opaloval a chvilku mi trvalo než jsem došel k potůčku pro vodu a zpátky. Pěkný večer.

Při dopolední cestě pro vodu už to tak pěkně nevypadalo, ale po hodinovém deštíku bylo zase pěkně. Hlavní déšť má přijít za hodinu a tak si radši ještě pro trochu vody dojdu a udělám si další těstoviny. Bude to i příjemná čtvrthodinová procházka před hodinama strávenýma ve stanu.