Druhý zářijový víkend jsem konečně z demižónu odstranil kvasnou zátku a jal se jeho obsah stočit do lahví. Stalo se tak po více jak sedmi týdnech od uzavření. Čekal jsem, že to bude hotové už po pěti týdnech, ale bublání ne a ne přestat a tak jsem čekal a čekal. Nakonec to stálo za to.

Po dlouhém zrání pěkně červené a příjemně sladké.

Na to, abych celý obsah přelil bez usazenin do jiného demižónu a nechal ještě chvíli dokvasit jsem se vykašlal. V superjednoduchém receptu, který jsem následoval (smíchej kilo cukru s kilem rybízu, přilej 3,5l vody a uzavři vinnou zátkou) se o tom ani nepsalo, u jiných se to ale vyčíst dá. Možná to bude mít vliv pokud by to bylo víno “do zásoby”, my jsme ho ale spotřebovali dost rychle, takže žádný problém nenastal. To bude i výhoda pěti litrového demižónu – není potřeba velký sklep 🙂 Bál jsem se, že se rybízovým kuličkám po stočení nebude chtít ven, ale vykutálely se raz dva. Příští rok to bude hodno zopakování.