V prosinci se mi podařilo poškodit mechaniku objektivu mého malého sony foťáku. Na jeho konci jsem měl přilepenou redukci na filtry tak, aby šel nasadit neutrální nebo polarizační filtr, no a jelikož jsou tyhle filtry o dost větší než objektivy kompaktů, tak ta redukce dost přečnívala. Pokaždé když se objektiv stahoval zpátky do těla tak hrozilo, že se redukce o něco zasekne a stávalo se to celkem často. Ponejvíce o můj prst. No a nakonec to nějaké to ozubené kolečko nevydrželo a objektivu se muselo pomáhat ručně, zoomovat moc nešlo a celkově se tomu nedalo moc věřit.

Když jsem podruhé omylem šáhl na kontakty (asi) kondenzátoru k blesku a dostal pěknou šupu, tak už jsem je raději zalepil izolepou. Ta moc nedržela a tak jsem ještě párkrát dostal to už ale nebylo tak intenzivní.

Na Ebayi jsem si tedy objednal nový objektiv s tím že ho vyměním. Nebylo to úplně jenoduché, rozdělat jsem musel snad všechno a zapojenech kablíků moc nezůstalo. Jeden bohužel prasknul a kvůli tomu asi nefunguje hledáček, kterej jsem ale beztak nepoužíval. Horší bylo, že z nějakého důvodu přestal fungovat ovládací panel respektive z něj funguje jen tlačítko na přehrávání. Chtěl jsem hnedka objednat nový, ale sehnat se dá jen v Číně a tam zrovna slavili Novej rok a předpokládané dodání bylo až v půlce března, tak jsem to nechal na později.

Po složení mi krom původního objektivu a ulomeného drátku také zbyla jakási plastová zarážka a jeden šroubek…

Objektiv nyní funguje ale přestaly fungovat dvě jiný věci, bilance tedy nic moc. Vnitřek foťáku je přecpanej věcma a ploché kabely jsou kolikrát různě zpřehýbané a ten vedoucí k hledáčku lupnul jen když jsem ho trochu narovnal, takže spíše únava materiálu než moje chyba. Kontrolní panel mi zůstává záhadou a jen doufám, že problém je opravdu přímo v něm a ne v nějakém tištěném spoji pod ním poničený případným zkratem. To se dozvím v dubnu až mi přijde novej a vyměním ho. Bylo by to jednodušší kdyby se na všechno nemuselo měsíc čekat.

Soundbar od Sony.

Klientovi přestal fungovat reprák pod televizí no a jak jsem byl v opravářské náladě tak jsem se nabídl že bych ho zkusil znovu zprovoznit. Klient by jinak kupoval novej, takže jsem se nemusel bát, že bych něco pokazil. Podle internetu to vypadalo, že problémem bude vyteklý kondenzátor. Po rozdělání repráku na první pohled nic špatně nebylo, ale špatný kondenzátor se pozná už jen kvůli tomu, že je trochu nafouklý. Takové jsem viděl hnedka dva, ale věnoval jsem se jen tomu, kterej dělal problém. Z Ebaye přišel nový (pět kousků za necelé dvě libry) za pár dní a mohl jsem si vyzkoušet pájení.

Premiérová výměna kondenzátoru.

Kondenzátor jsem měnl poprvé, ale podle videa na Youtube to nemělo být nic těžkého. Nebylo by, kdyby byla pájka schopná jednoduše roztavit cín na tištěném spoji. Nevím jestli Japonci používaj nějakej speciální cín, ale moc to nešlo. To že kolem nebylo moc místa při vyndávání moc nevadilo, ale při nasazování nového to bylo peklo. Alespoň že cín z drátku narozdíl od toho ze spoje se tavil pěkně.

Tadáááá

To na co jsem se chystal už dlouho bylo vyčištění senzoru u Nikonu. Stávalo se, že jsem na snímku míval spoustu měkkých šedavých teček. Někdy byly vidět někdy zase ne. Myslel jsem si že záleží na tom jestli jsou na nějaké jednolité ploše nebo třeba v trávě, ale až v lednu jsem zjistil, že záleží na tom, jak hodně zacloním. Na plnou díru není vidět nic a když se zacloní na nějakých 8 tak to začíná být smetiště.

Fotil jsem si masteckou zeď. Ve skutečnosti je zelená, ale foťák si všechno průměruje takže z toho vyleze šedá. Abych rozeznal smetí na senzoru od toho na zdi tak jsem udělal dva záběry mezi kterejma jsem s foťákem hýbnul no a ty tečky co se nehly by měly po vyčištění zmizet.

Ukázalo se, že vyčištění nebude zas tak jednoduché. Několik minut mi zabralo než jsem zjistil, že pro zvednutí zrcátka musím mít alespoň ze tří čtvrtin nabitou baterku. Senzor není úplně nejlépe přístupný a mne se moc nedařilo ho vyčistit. Připadlo mi, že na něj vždy zase něco napadne. Vzal jsem to tedy více z gruntu a přejel i stěny kolem, na kterých se má prach zachytávat. Nebyl to dobrej nápad, jen jsem tím docílil zatím největšího svinčíku, to už jsem byl v Anglii.

Po vydrbání stěn kolem senzoru…

To jsem byl zrovna v Penzance, kde jsem viděl na kameni stát volavku. I po setření suchým hadříkem ještě spousta skvrn zůstala, i když když na to teď koukám, tak tohle by spíše mohl být prach na objektivu.

Nakonec jsem zkombinoval dva záběry a výsledek je jakžtakž čistý.

Do teďka jsem čistil buď suchým nebo trochu navlhčeným hadříkem, včera mi ale přišel speciální antistatický sprej a doufám, že podobné problémy po nějakou dobu nebudu muset řešit. To je ze správek asi tak všechno. Ještě jsem si zašíval kalhoty, ale to není elektronika a díra je tam zase 🙂