Od klienta v Ascotu jsem po noční pokaždé odjížděl do Wokingu, abych se vyspal. Po poslední noční to bylo trochu jinak. Auto totiž mělo zůstat v Ascotu a než abych vážil tříhodinovou cestu hromadnou dopravou, raději jsem se vyspal v autě a odpoledne se proběhl po okolí. Vlak k dalšímu klientovi mi jel až před půlnocí, takže času jsem měl hafo. Continue reading
Když se v Anglii objevím na nějakém novém místě, tak většinou nějaké dva dny trvá, než si najdu nějakou pěknou běžeckou trasu. Taková jistota bývají cesty podél vodních kanálů. Ty Britové začali stavět ještě před železnicemi a sloužily hlavně nákladní dopravě. Uhlí do továren, zboží do měst. Lodě byly původně taženy koňmi ze břehu a po těchto cestách právě rád běhávám. Ke kanálu Basingstoke to mám z baráku jen kilometr, což je super. Mezi výhody běhání podél kanálu patří – je to po rovince, nedá se zabloudit a nejezdí tu auta a přitom je celkem nízká pravděpodobnost bahna. Ve čtvrtek jsem běžel na západ a v pátek na východ. Celková délka vždy 20km. Continue reading
V úterý jsem se poprvé dostal do anglické nemocnice a opravdu jsem byl rád, že to nebylo kvůli mému zdraví. O tom, že tu lidé čekají dlouhou dobu na příjem jsem už slyšel i tak ale překvapí, když to člověk vidí na vlastní oči. Předpokládám, že naprosto akutní případy, jako třeba autonehody, probíhají jinak, pokud ale zrovna vysloveně neumíráte, tak vás tu čeká asi něco následujícího. Continue reading
To, že se první den v roce půjdu proběhnout jsem považoval za samozřejmé. S plaváním jsem si už tak jistý nebyl. Dvě rána zpátky tu totiž byla všude jinovatka a nad zátokou se povalovala lehká mlha, což mne celkem zaskočilo. Podle satelitů měla voda téměř deset stupňů. Včerejší ráno bylo pro změnu slunečné a aspoň o pět stupňů teplejší, což mi dodalo trochu odvahy a já začal tělo mentálně připravovat na dnešek. Continue reading
Kombinace pěkné počasí + prostředek týdne, vyústila v menší počet lidí v muzeu a já se tak vypravil na výstavu Witches and wicked bodies v Brittském muzeu, která tu bude až do 11.ledna. Naprostá většína exponátů byly černobílé rytiny a kresby. K vidění bylo i několik váz, jeden plakát a pár otevřených knížek s ilustrací. Opět dám místo slov raději přednost obrázkům. Jelikož se jedná o dost detailní kresby, tak jsem začal nahrávat fotky v trošku větším rozlišení – místo 72dpi to je 96, to jen taková technická poznámka, kdyby se to chovalo nějak divně. Continue reading
Klient, u kterého právě jsem, pobýval celkem dlouho v USA, je do nich celkem fanda a tak mne vlastně ani nepřekvapilo, že se v nákupu objevila dýně s vyřezávací soupravičkou. Naštěstí mi do toho nijak nemluvil, hlavně prý ať to má oči a zuby. Mělo to být připravené na víkend s tím, že je jedno, kdy se do toho dám. Do dýně jsem se radši (aby se popřípadě koupila nová) zavrtal už v úterý a jelikož to byl můj úprvně první pokus, tak samozřejmně nechybí fotky. Continue reading
Vůbec mne nemohl napadnout nadpis a tak to dopadlo takto. Jde mi vlastně jen o to, abych se pochlubil, jak jsem si zlepšil odolnost vůči studenější vodě. To, že jsem za celé ty tři týdny nedřepěl, necvičil stoj na hlavě a ani se neprotahoval, se vejde do jedný věty a už se o tom dále nezmíním. Filtrovat špatné správy je (prý) dobré pro duševní zdraví. Continue reading
V Čechách jsem to ještě neviděl, ale tady po zaplacení v supermarketu dostanete, krom účtenky i lístek, kde je napsáno kolik byste ušetřili v jiném řetězci, který je kousek odtud. Párkrát jsem tu viděl záporné číslo, tedy že jsem nakoupil levněji, povětšinou je ale kladné. Celý fígl spočívá v tom, že příští nákup máte o tuto částku levnější. Je tam časové omezení, většinou do jednoho týdne a tak tento lístek do příštího velkýho nákupu nevydrží, a protože obchod není úplně nejblíž, tak většinou propadá. Tentokráte jsem si sem ale vzal běžecký baťůžek a tak vzdálenost nevadila. Continue reading
Zítra se už běží a tak teďka radši odpočívám. To jsem koneckonců dělal i včera. Sice jsem původně chtěl aspoň protahovat, ale pak z toho nějak sešlo… Rozmanité to tentokráte moc nebylo. Držel jsem se kilometrovách intervalů a ve čtvrtek ráno jsem si dal pomalý 12km běh. Continue reading
Tak dneska Skoti hlasovali, jestli chtějí zůstat v Unii (té ostrovní) a nebo ne. Prakticky vůbec jsem to nesledoval, ale i tak ke mně něco prosáklo. Hlavně po posledních dnech si myslím oddechnou, že už je referndum za nima, ať už dopadne jakkoli. Continue reading