Jelikož mi autobus do Prahy jel až druhý den dopoledne z Londýna a já musel být v Newton Abbot brzy ráno, abych stihl spojení, tak jsem se rozhodl pro pěší cestu. I sem jsem šel pěšky, po hlavní silnici to ale nebyla nějaká zábava a tak jsem tentokrát zvolil hezčí, vyhlídkovou trasu. Počasí mi přálo a tak krom doškových domů bylo i pár pěkných výhledů. Continue reading
Včera ráno mi přes orosené okenní tabulky prosvítalo slunce a tak jsem před polednem (místo pravidelného běhu) vyrazil prozkoumat vesnici, kde týden bydlím, pěšmo a s foťákem. Vesnice se jmenuje Lustleigh a já měl na projití hodinu a půl. Varování: některé fotky jsou natolik idylicky skanzenové, že se emocionálně slabší jedinci neubrání výkřikům jéé, podívej, či to je jak z pohádky 🙂 Continue reading
Dneska bylo celý den zataženo a tak ani fotky za moc nestojí. Z Lustleighu jsem vyběhl k hlavní silnici A382, po které jsem ale běžel jen pár set metrů a odbočil po traktorové cestě přímo do kopce. V půli kopce ale začalo být zřejmé, že se cesta bude vracet opět dolů a tak jsem se vydal přímo vzhůru po něčem, co vypadalo jako pěšina. Chůzí, s tímhle krpálem bych měl problém i po hezké cestě. Na vrcholu opět nalézám cestu a snažím se držet přibližný směr. Continue reading
Tak jsem si myslel, jak si tady postěžuju jak je všude mokro a jak si občas i na silnici člověk připadá jak v potoku a ono dneska bylo celkem hezky. Teda dopoledne, to bylo jen pár přeháněk, odpoledne se to opět zvrtlo v déšť a teď večer to vypadá zas na jasnou noc. V přírodním parku Dartmoor v Devonu jsem od pátku. Jelikož jsem měl krapet manko v týdenních kilometrech kvůli Maroku, tak jsem koncem týdne neměl vůbec čas při běhu fotit. To se pondělím změnilo a tak se podělím o pár fotek z běhu k Beckyním vodopádům. Continue reading
Poslední den v Tringu jsem měl opět celé odpoledne volno a tak jsem vyrazil na delší běh, Tentokrát jsem nevyrazil ke kopečkům, ale zamířil jsem k nádržím a odtud dál podél kanálu, k místu kam jsem běhal každý den a odtud ještě dál. Místy bylo sposty bahna a tak jsem se, i přes pěkné počasí, nevyhnul mokrým botám. Continue reading
Podívádím se z okna, bych únor nepoznal. Téměř neustále tu fouká hnusný studený vítr doprovázený deštěm. Jaro se připomíná pouze kvetoucíma sněženkama a narcisy. Strom před domem kvetl už když jsem tu byl v lednu a teď pomalu odkvétá. Tento týden tu bylo jediné slunečné odpoledne. Dopoledne a večer byla tradiční slota. Continue reading
Konec roku 2013 a začátek nového jsem trávil severně od Londýna v městečku Tring. Vzhledem k deštivému počasí moc nešlo, kvůli bahnu, běhat mimo asfaltové cesty. Nejčastěji jsem běhal směr nádraží a zpátky. Párkrát mi to nedalo a odbočil jsem z pevné cesty a tak jsem absolvoval můj poslední pád ve starém roce, který zanedlouho následoval první pád v roce novém. Continue reading
Více jak dva týdny jsem byl bez přístupu k internetu, takže tu mám krapet resty. Původně jsem si myslel, že zachovám chronologii, ale nakonec jsem se rozhodl, že začnu tím čerstvějším. Už dříve jsem občas zahlédl vozítko mlíkaře, ale až nyní jsem okusil tuto službu v praxi. Continue reading
Noční vlak z Cornwallu přijel do Londýna o půl šesté ráno za úplné tmy a hlavně za docela slušné zimy. Do sedmi jsem tedy čekal na nádraží a pak jsem se potřeboval nějak zabavit, než mi v jedenáct pojede autobus do Prahy. Místo obvyklé trasy metrem z Paddingtonu na Victorii jsem se tedy rozhodl pro chúzi. Nejkratší i nejhezčí cesta vedla přes Hyde Park, kde jsem ještě nebyl. Continue reading
Přes léto jsem se do Edenu vůbec nedostal a ani se mi tam moc kvůli davům návštěvníků nechtělo. Listopad leží už definitivně mimo sezónu a jelikož jsem nějak potřeboval strávit čas při čekání na noční vlak do Londýna, tak tato návštěva byla jasnou volbou. Jelikož jsem nijak nespěchal, tak jsem se do areálu dostal až těsně před třetí, abych zjistil, že dómy zavírají už o půl páté. Moc času tu tedy nepobydu, holt se už brzy stmívá. Continue reading