Vypadá to, že plavací rutina brzy přestane býti rutinou. Důvod není v tom, že by mne to přestalo bavit, ani to, že už mne týden bolí nohy, ale překvapivě studený moře. Zatímco do Severního moře jsem začátkem týdne lozil tak nějak normálně, tak po přesunu na jih, do Cornwallu, mi dělá Kanál dost problémy. Continue reading
Včera jsem poprvé okusil Severní moře v Clacton-on-Sea. Budu tady ještě přes dva týdny, takže se rozepíši až později. Nyní jen video, které bylo utnuto nechtěně při zákeřné vlně. Ani nevím jestli jsem to stopnul já, anebo kapky vody na dotykovym displeji. Continue reading
Od čtvrtečního rána do pátečního večera jsem měl volno, kterého jsem využil k návštěvě Roseland Peninsuly. Slovo Rose není v tomto případě z angličtiny, tedy žádné růžové království, ale z cornwalštiny a znamená výběžek či poloostrov. Z Falmouthu, odkud vyrážím, je na dohled a právě kvůli těm výběžkům vede nejsnažší cesta po vodě. Continue reading
Včera mi konečně přišly plavací brýle a já se je jal dneska ráno vyzkoušet. Zvyknout si na to, že po potopení můžu nechat otevřený oči, a že se pak nemusím otírat mi trvalo jen o chvilinku déle než přivyknutí studené vodě. Byla to pro mne až překvapivá změna. Zatímco u prsou se mi ponořování hlavy nějak efektivnější nezdálo, u kraulu se jednalo o úplně jiný zážitek. Continue reading
Idylické letní počasí bohužel narušil vítr a s ním přišly i vlny. Nevím jestli je vítr jediný faktor proč se najednou objevily, každopádně to krapet pozměnílo mou otužovací rutinu. Studená voda mi od předešlého příspěvku stále moc nevadí takže problém asi opravdu byl v podrážděné kůži. V pátek, kdy byla hladina ještě celkem klidná, jsem celkem v pohodě zvládnul dvacet minut plavání, především prsa. Continue reading
Po výletě po pobřeží kdy jsem si do moře, které se mi zdálo vysloveně ledový (a přitom jiný lidi do vody lezli), smočil jenom nohy, jsem se rozhodl s tím něco dělat. Přece nejsem taková měkota, abych nevydržel v červenci v moři. Od čtvrtka 11.7. jsem si tedy nastavil novou běžeckou rutinu. Continue reading
Mezi prací jsem měl dva volné dny a tak jsem si naplánoval cestu z Penzance v západním Cornwallu do Helstonu. Původně jsem měl v plánu přijet do Penzance již v pondělí večer, nicméně odpolední vlak, ve kterém by mi uznali mou nejlevnější jízdenku mi ujel (myslel jsem si, že budu moci jet pozdějším, ale hold chybama se člověk učí) a já tak nakonec strávil na nádraží pěkných šest hodin. První možný vlak totiž byl NightRivieraSleeper s odjezdem před půlnocí a příjezdem v osm ráno. Vlak měl široké sedačky a jelikož protější byla volná mohl jsem si pěkně natáhnout nohy, cesta tedy pěkně utekla a docela jsem se i vyspal. Continue reading
V Londýně se udělalo teplo a jelikož můj týdenní 50ti km limit už mám odběhán, vyrazil jsem místo běhu na procházku. Trasa pro mne žádnou novinkou nebyla páč byla částí mé běžecké. Pěkné počasí vylákalo k vodě dost lidí, ať už ke koupání anebo jen na projížďku na kole. Já jsem si po cestě fotil kotvící lodě. Ty tady očividně plní funkci chaty/karavanu. Krom harampádí na nich lze spatřit i snahy o květináčovou zahrádku. Procházka mi nakonec vyšla přes tři hodiny a nejhorších bylo čtvrt hodiny mezi vodou a barákem, betonová džungle hold pro vedra není optimální. Aby to nevypadalo že tu je 35° tak jenom faktická poznámka – teploty se šplhaly ke třicítce. Continue reading
V pátek jsme opět razili na jih Londýna, událostí tentokrát byly padesátiny pastorovy ženy. Ta se konala opět v kostele, i když tento byl kousek vedle. Cesta tam byla tentokráte bezproblémová i když zadání adresy do navigace zabralo půl hodiny. Nakonec jsme stejně podle ní jeli jen poslední dvě míle. Continue reading
Victorial Pentecostal Assembly (VPA) je u mého klienta dost populární. Každé ráno má puštěnou BelieveTV, kde zrovna hrajou nějaké z jejich kázání. Za těch 14dní co jsem u něho byl jsme se čtyřikrát jeli osobně kázání zůčastnit. Obzvláště první návštěva pro mne byla dost šokující. To, že jsme seděli přímo pod reprákama, ze kterých se stále ozýval iritující řev kazatele (slova “In the Jesus name” mi v hlavě rezonovala ještě druhý den), byla jen část mého problému. Druhou pak byla masa lidí, řádově tisíc, kteří na toto reagovali.