V pondělí jsem měl namířeno ke Kongresovému centru abych si nechal vyměnit řidičák a také jsem měl v merku tři filmy ke shlédnutí a udělat si tak menší kinový maratónek. Dost možná jsem za tenhle den viděl víc filmů v kině než za celej předešlej rok.

Výhled od stanice Vyšehrad na panorama Hradčan.

Podcházím Nuselský most…

…a podél Botiče překvapivě rychle docházím do Vinohrad, konkrétně do Havlíčkových sadů alias Grébovky.

Jestřáb s uloveným holubem ve Voroněžské.

Obědval jsem v čínské restauraci s výhledem na kostel sv.Václava.

Kino Pilotů zvenku vypadá oprýskaně, ale vevnitř mají pohodlné vysoké sedačky a bude pro mne asi pro příště první volbou.

Vyjímeční

Asi nejlepší z těch tří pondělních filmů pochází z Francie a pojednává o zařazování autistických dětí do společnosti a jak si s tím státní instituce nevědí rady. Ne moc depresivní, je to spíše komedie a fakt se mi to líbilo. Nevím jestli to tak opravdu v Paříži funguje ale různé komunity se tu bezproblémově mísí a všichni si pomáhají. Sluníčkářskej film.

Přes Náměstí Míru kolem Ludmily a Vinohradského divadla…

…až na Václavák v jehož horní části svítí rekonstruované a vyčištěné Muzeum a v té dolní voní klobásky. Po večeři přecházím do kina Světozor.

Králíček Jojo

Čekal jsem bláznivou komedii o nacistech, ta se ale dělo jen z počátku, pak z toho byla “jen” dobrá komedie u které jsem se výborně bavil. Postupně se objevovaly vážnější prvky, humor ale naštěstí stále zůstával. Nechybělo ani pár překvapivých zvratů. Celou dobu jsem si lámal hlavu v jakém městě se děj odehrává protože vypadalo hodně česky a nakonec se z toho vyklubal Žatec, i když při záběru bombardování se jednalo spíše o panorama Prahy. V dnešním žebříčku by sdílel první příčku s Vyjímečnýma, kdybych se ale musel rozhodnout tak bych Králíčka asi šoupl na druhou pozici, podruhé bych se ale spíše podíval právě na něj.

Maják

Hodně artovej americkej film. Černobílej s poměrem stran 4:3 na který mne přitáhlo (také) obsazení Willema Dafoeha do hlavní role. Angličtina z 19.století. Celou dobu zataženo povětšinou s deštěm a větrem. Moc jsem netušil o co jde a i ten konec byl zvláštní. Až teď koukám že se oficiálně jedná o horor. Možná to bylo tím že to byl už třetí dnešní film, který začínal deset minut po Králičkovi, ale zdál se mi z této trojky nejhorší. Také ale byl úplně jiný a já byl překvapen kolik lidí na něj přišlo. Po pár minutách mi sice přišlo že jsem si na čtvercovitější formát zvykl, ale 16:9 by bylo příjemnější. Hodně artovej film prakticky bez humoru ale s atmosférou.

O půl jedenácté cestou do metra byl na Václaváku klid, žádní opilci, jen to Muzeum zářilo čistotou do dálky.

To bylo mých pondělních 8 a půl km chůze a 5 a půl hodiny filmů.