Týden do 121.Běchovic
Tento týden to o přípravě opravdu nebylo. V pondělí 10km s intervalama a v sobotu 12km závod ve Sloupu, po kterém jsem v rámci výklusu přidal další tři kilometry. Celkem tedy 25km, bída. Pozitivní je, že jsem závod zaběhl rychleji než předloni.
V Čechách mne čekalo podobné počasí jako v Anglii a na Moravě to nebylo jiné, spíše horší. Chladnější počasí vyhovuje, ale déšť a bláto k vyběhnutí nevybízejí. Nebýt Běhu Moravským krasem, tak by dost možná zůstalo je u těch deseti kilometrů.
Před samotným závodem jsem si pěkně pošmákl na krůtě s bramborem, po které jsem ještě zakousl pár perníčků, což vyústilo v trochu těžší žaludek, jinak se ale běželo pěkně. Bál jsem se zapršených a mlžících se brýlí, ale mrholení naštěstí pomalu ustávalo, takže jsem po celou dobu viděl kam šlapu. Jemné blátíčko bylo problémové spíše v sebězích, kde jsem většinou beztak pomalej, takže zas až tak moc nevadilo. Za mne rozhodně lepší než slunce na silnici. Po předchozích ročnících jsem schody k Macoše ani neměl v plánu vybíhat a po první třetině jsem pokračoval jen rychlejší chůzí a bral je po dvou. Míň se zadýchám a nehrozí, že nějak nešikovně došlápnu. Startoval jsem z chvostu závodního pole a postupně se probíhal vpřed. Posledního člověka jsem předběhl necelý kilometr za Macochou a pak už přede mnou byla dost velká díra. Na dlouhé asfaltce pří výběhu ze Žlebu jsem v dáli viděl tři lidi, ale i když jsem do toho (alespoň pocitově) dost šlapal, tak už se mi k nim přiblížit nepodařilo. Alespoň jsem zvýšil mezeru mezi těma za mnou a vyhl se vyhecovanému finiši.
Celkový čas 59:25, což znamená, že jsem 12,2km dlouhou trať zvládl o půl minuty lépe než předloni, kdy jsem měl Běchovice pod 44minut. Kdybych je pod 45 stihl i letos, vůbec bych se nezlobil 🙂 Prostoru pro zlepšování je stále dost, táta třeba zmákl Běh Moravským krasem i s pádem o minutu a půl rychleji a tak se poslední týden pokusím zlepšit co se dá.