V nových botkách rozkvetlým Falmouthem
Předpověď počasí na dnešek (ještě ve dvě ráno hlásili celodenní déšť) se MetOfficu naštěstí vůbec nepovedla a téměř celý den byl pěkně slunečný. Perfektní příležitost na vyzkoušení nových běžeckých botek. Ve starých se už na podrážce začaly dělat díry a každý kamínek byl při došlapu cítit. Vybíral jsem hlavně podle ceny a tak mám strašidelně červenej pár a říkám si, jestli jsem si neměl pár stovek připlatit za normálnější barvu. Při samotném běhu mi tahle nuance ale vůbec nepřišla na mysl, protože po okolí kvetlo snad úplně všechno a tak bylo snadné zaměstnat mysl něčím jiným. Bylo z toho 14,5km, což je myslím můj letošní dálkový rekord.
Nové botky jsou druhou generací těch starých a ač vizuálně vypadají na první pohled téměř stejně, tak rozdíly tu jsou. Nejpatrnější je napevno přidělaný jazyk, méně pak širší pata. Neviditelný, ale nejcitelnější je rozdíl ve váze. Ty nové se mi zdají cca 2x těžší a to nejspíš kvůli solidnější (silnější a tužší) podrážce.
Kampaně k červnovému referendu už běží několik měsíců a zatím mi připadá, že tábor pro odchod je mnohem hlasitější. Co se botek týče, tak díky podrážce bylo úplně jedno po jakém povrchu běžím. Pro běhy nad 20km to ale asi bude chtít ponožku, protože mají snahu dělat mozol na achilovce.
Asi nejikoničtější divokou jarní květinou je v Anglii modrý (bílý) lesní zvonek.
Nejhezčí luční květy byly tradičně k vidění na hřbitově.
Moje oblíbené “super kopretiny” na falmouthském nábřeží. Krom bílých tu jsou i růžové.
Jakýsi oranžový sukulent.
Na rododendron tu nejde zapomenout a bílá magnolíe nešla přehlédnout. Co je to modré nevím, ale jako kontrast k velkým květům dobrý.
Už i jahody kvetou.
Jen díváním se do té oranžové stoupne teplota o několik stupňů.
Předevčírem jsem si říkal, že bych si měl při těch pár posledních dnech tady odbýt květnové plavání, ale po kouknutí na net a zjištění, že moře má jen něco kolem 11°C, jsem to raději nechal na ČR.