Včera jsem si tu krapet stěžoval na ubytování, ale v noci byl klid, já se krásně vyspal a z okna mám výhled na kopečky, které mne dnes čekají. Potěšilo i to, že součástí pokoje je i klasické lázeňské pítko, které ale vyzkouším až zítra.

Scházím k řece. Na kopečku je pěkně vidět rozhledna Diana, mne dnes ale čekají ty na druhé straně.

Přecházím východiště turistických cest a náhodou objevuji Vřídlo. Překvapivě tu skoro nikdo není a to už je čtvrt na deset.

Usazeniny nevypadají moc vábně, ale pára je dramatická. Je to takové zvláštní, že teplá voda teče jen tak do řeky.

Vyhlídka č.1. Má na sobě sice tři kříže, ale Tři kříže to nejsou, jedná se o Cameru obscuru…

…za mne spíše Camera obstructa. Přerůstající vegetace ale není specifkem jen této vyhlídky.

Výhled od Tří křížů na Vřídlo a Hotel Pupp.

Chybí mi tu nějaká dominanta. Thermal je ošklivý a Imperial odtud vidět není. Beru za vděk alespoň pravoslavným chrámem sv. Petra a Pavla.

Ottova vyhlídka s výhledem na Imperial. Jemné sluníčko se pomalu vytrácí a začíná to vypadat na deštík.

Karlovy Vary z vrcholu rozhledny na Goethově vyhlídce za jemného mrholení.

Jaký důvod mají plachty natažené přes cestu mi zůstává záhadou.

Bučiny namíchané s trochou smrku.

Poslední a suveréně nejzašší vyhlídkou, je Šemnická skála…

… kde pode mnou poletují mraky a občas něco vidět je a občas zase není.

Procházku končím v Andělské Hoře. U zříceniny sice je také vyhlídka, já ale procházím jen kolem kostela, abych stihl autobus, který odjíždí ve čtvrt na pět. Stíhám to s pěti minutovou rezervou

Důvodem, proč jsem spěchal na autobus byla návštěva kina. Právě tu dávají film Buko od Alice Nellis. Pohodovej milej snímek v příjemném kině.

Od kina pokračuji pěšky až k Puppu. Mé ubytování je jen kousek od Imperialu, takže musím do kopce. Na nedostatek krpálů si tu rozhodně stěžovat nemůžu.

Když už mám nastoupáno, tak cvakám poslední záběr dne – Keglevičův kříž s pouliční lampou.