Vřes 02/09/2017
Přeci jenom se mi nakonec povedlo dostat se ke vřesu za slunce. Jak se dny zkracují, tak už to večer moc stihnout nejde a tak jsem vyrazil během polední pauzy. Vybírat si tu moc nelze a já vyrazil při první slunné příležitosti. To, že od minula uplynul více jak týden nevypovídá tak moc o mé lenosti jako spíše o místním počasí.
Slunečné sobotě předcházel slunečný večer a tak mne Foel Fenli zlákala už v pátek.
K vřesu jsem dorazil zrovna když slunce mizelo na horizontu. Nezbývalo než doufat, že předpověď na sobotu bude odpovídat skutečnosti.
A byla to krásná sobota. Dokonce ani moc nefoukalo a tak si mohl modelář na protějším kopci užívat termiky s kluzákem.
Parkoviště mezi Moel Famau a Foel Fenli bylo plné, všichni se přijeli kochat krásným výhledem.
Ze svahu Foel Fenli byla vidět Jubilee Tower na Moel Famau.
Výhled na západ, kde byly vidět i vrcholky Snowdonie.
Všude okolo pak byl jen vřes, vřes a nebýt občasné borůvky, tak zase jenom vřes.
Stoupání k Foel Fenli a následný výhled z jejího vrcholu.
Vrcholové plato Foel Fenli (515m.n.m.), asi nejlepší místo pro vyfocení 551m vysoké Moel Famau.
Na obzoru Irské moře, ke kterému jsem odtud šel po Offa Dykeho stezce před rokem v červenci. To takhle pěkně nebylo…
Cesta dolů byla pěný sešup. Nejdříve necelý kilometr k parkovišti – pokles o 150m a pak na dalších třech kilometrech o necelých tři sta.
Zítra tu má celý den pršet a i když dalších pár dní zatím vypadá lépe, tak k tahle pěknému dni jako byl dneska mají hodně daleko. Jsem tedy rád alespoň za ten jeden letní den.