Pestrý předposlední den. Sníh i sluníčko a opět spousta větru. Asi za to mohou kratší dny ale každý den mi tu připadlo, že jsem toho zas až tolik nestihl. Dneska to byla čtyry místa což je dobré a dokonce nechyběla ani pestrost což je výborné.

Cestou k Bunnet Stane (Bonnet Stone).

Opět mne budí až přijíždějící auto na parkoviště. Je jen jedno, lidé se psem rychle odcházejí a já tak mám klid na uvaření snídaně. Díky živému plotu je tu i trochu závětří což je fajn, protože začíná opět poletovat sníh. Nejdříve jdu po silnici, pak po dřevařské cestě do lesa, pak kousek po pasece a nakonec po pastvině. Před jedenáctou jsem na místě a až se divím jak rychle se mění počasí. Zatímco při příchodu jsou vidět okolní kopečky tak po čtvrt hodině už je kolem chumelenice.

Bunnet Stane 10:47

Bunnet Stane 10:59

Bunnet Stane 11:01

Bunnet Stane 11:15

Jsem schovanej za menší skalkou takže sníh mne oblétává a já se cítím fajn. Vítr pravidelně rotuje počasí a tak se jdu v hezčí chvíli podívat i na druhou stranu skalního útvaru a objevuji malou jeskyňku vytesanou do pískovce. Jinak kolem nic moc není a jestli je, tak je to schované pod sněhem.

Jeskyňka ve skále pod kamenem.

Možná jsem místo úplně v závětří neměl…

Je čas jít zpátky.

Trochu sluníčka na staré kamenné zídce.

West Lomond (522m.n.m.)

Původně jsem si chtěl vyšlápnout i na West Lomond na jehož severozápadním úpatí se Bunnet Stane nachází, to jsem ale kvůli počasí přehodnotil. Na parkovišti potkávám běžce co zrovna z jeho vrcholku seběhl a ten říká že tam natolik foukalo, že se musel vracet stejnou cestou místo kolečka co měl naplánované. I tak ale vypadal spokojeně.

West Lomond od parkoviště.

Když se spolu bavíme tak to vypadá že by z Lomondu mohl být i pěkný výhled, to se ale za chvíli mění a mraky přinášejí další sněžení. Opravdu oceňuji že se můžu schovat do auta a alespoň na nějaký čas uniknout neutuchajícímu větru.

Orwell Standing Stones

Další zastávka je u jezera Loch Leven. Je podvečer a tak spěchám ke 2km vzdáleným Orwellovským stojícím kamenům, abych to k nim stihl za světla. Nemají nic společného se spisovatelem jen se tak jmenuje blízká farma.

Sluníčko a Orwellovské kameny.

Tak jako celý den i nyní se počasí rychle mění a tak zatímco na kameny svítí nízké sluníčko tak na 3,5km vzdáleném Bishop Hill (461m.n.m.) je mrak a na vrcholu nejspíše sněží. Pak se situace obrací, jednu chvíli je slunce s modrou oblohou všude a za chvíli jsem obklopen menší vánicí, zkrátka je to pestré.

Orwell Standing Stones na poli pod Bishop Hill.

West Lomond od jihozápadu.

Zpátky k autu už moc nespěchám a tak se po cestě stavuji na zarostlém hřbitově u starého Orwellovského kostela na kterém to i díky šeru vypadá celkem strašidelně. Po této zkušenosti se opět napojuji na cestu a za chvíli jsem u Loch Levenu.

Orwellovský hřbitov.

Loch Leven a Benarty Hill (356m.n.m.)

Po příchodu k autu krom rukavic a bundy sundávám i boty aby mi během další cesty trochu proschly a jedu dál. Cedule nad dálnicí varují že mosty u Quensferry jsou zavřené. Chvíli přemýšlím že bych zaparkoval na severní straně, pak si ale říkám, že jestli mosty budou zavřeny i zítra tak objízdná trasa bude v ranní špičce pěkně ucpaná a tak raději tuhle 50km zajížďku absolvuji hned. Až později se dozvídám že důvod pro uzavření byly padající kusy ledu z lan dolů na vozovku.

2467 metrů dlouhý ikonický železniční Forthbridge slouží od roku 1890.

2,7km dlouhý Quensferry Bridge (vzadu) a Forth Road Bridge.

Parkuji v Quensferry s vyhlídkou na mosty, které si jdu před spaním ještě vyfotit. Jelikož spím ve městě tak se raději sunu na zadní sedačky abych nebyl moc vidět a spím až do rána.