Poslední část kdy se toho moc nestalo a hlavou už jsem spíše doma.

Snídaně stejná jako včera.

Před desátou musím vrátit klíč no a jelikož mi autobus jede až o půl dvanácté tak mám spoustu času. Dočítám si alespoň v klidu časopis, kde je mimo jiné článek o tom jak ovce plundrují místní krajinu a značně narušují biodiversitu.

Pak jsem vyšel ven, že se podívám jestli náhodou nebude vidět Snowdon. Už jak jsem k němu šel tak mi bylo jasné že nebude, protože počasí bylo spíše horší než to včerejší.

Na svahu nad hostelem jsem si alespoň udělal fotku s Glyder Fawr a Llyn Cwmffynnon.

A také fotku samotného průsmyku který ústí až u Llyn Peris u kterého leží i Llanberis do kterého mi už za chvilku jede autobus takže mažu zpátky.

V Llanberies jsem přestoupil a dojel do Bangoru kde jsem se ubytoval. Výhled z okna nic moc, i když kopečky trochu vidět jsou.

Vydal jsem se i na procházku. Chtěl jsem si koupit něco menšího k večeři ale hlavně jsem chtěl najít nějaký důvod, abych tu mohl zmínit jméno vesnice, která je hned za těma barákama na druhém břehu a do které bych si teda opravdu jízdenku kupovat nechtěl. Jmenuje se Llanfairpwllgvyngyll. Nakonec jsem žádný důvod nenašel a ani nic moc zajímavého neviděl.

Předpověď na sobotní ráno byla vítr s deštěm což se naplnilo, takže i když jsem to k autobusu měl jen deset minut ta, jsem byl opět celej mokrej. Jak už to tu při deštích bývá tak se na silnici dělaly slušné kaluže a na jednom místě bylo dokonce vidět jak voda teče přímo do baráku. Příští týden tu má být lépe a já ten dnešek beru jako rozlučku. V jedenáct jsem v Liverpoolu odtud na Lenonovo letiště, pár hodin čekání, odlet a už beru baťoh z pásu a vstupuji do Prahy. Po více jak dvou týdnech by mne tu zítra měl přivítat krásný slunečný den.
Po dosti špatném prvním týdnu mi dojem z dovolené zachránil ten druhý. Hlavně den kdy jsem šel od břidlic pod Snowdon. Chytl jsem dvě oficiální bouře – Freyu a Garetha. Hned v prvním hotelu se mi podařilo zapomenou tričko se stromem z Eden Project. Téměř vůbec jsem nevytáhl Nikona a nesl tak přes 2kg zbytečně navíc. Vystačil jsem jsem si s kompaktem od Sony. Kdyby bylo suššeji tak bych zrcadlovku z krosny vytahoval možná častěji. Příští výlet ssebou vemu asi stativ a uvidím co to udělá. Rýže jako základní potravina v kombinaci s červenou čočkou a tuňákem se osvědčila. Na hůlku jsem si rychle zvykl a dokonce se vejde i do sbalené krosny. Koupil jsem si dvojité ponožky 1000mil, abych nemusel kvůli předejití puchýřům nosit dvoje ponožky a výsledek je půl na půl. Myslím že se mi v nich méně potí noha, ale puchýřům jsem nepředešel. Pro příští výlet je tak kůže na pravé patě více připravená. Naštěstí to nijak nebolí, jde jen o ten pocit. Nevím co s telefonem. Přes powerbanku se nenabije na více jak třetinu a ze sítě se nedostane na 50%. Zdá se mi že občas nereaguje displej a tak nevím jestli budu kupovat jen baterku a nebo celý telefon.

Původně jsem chtěl na další výlet vyrazit už v úterý, ale nechám to až na ten příští týden. Odpočinek přijde vhod. Když jsem vystupoval z autobusů nebo vycházel z obchodů tak lidé říkali tadá (musí to být varianta anglického bye). Tak tedy tadá.