Z Bercy na Východní nádraží
Paříž se mi nějak zalíbila a tak jsem si přez ni opět naplánoval cestu do Prahy. Autobus mne z Londýna dovezl na nádraží Bercy, které je kousek od Garé de Lyon. Autobus domů mi jel od Gare de l‘Est a jelikož jsem ssebou měl jen lehčí bágl, tak jsem tentokrát nevyužil metra a pěkně se prošel. Času jsem měl dost a těšil se na croissan ke snídani. Nějak jsem nikde neviděl snídaňové menu a tak jsem si ho dal až v jedenáct. Porovnání s tím, co jsem upekl nedávno bylo dost tristní, prostor ke zlepšení mám opravdu obrovský. O to více jsem si ale pochutnal. Ani ten briožek co jsem měl k tomu nebyl vůbec špatný. Následuje jen pár fotek
Pozdní snídani jsem měl kousek od kostela sv.Pavla, kde bylo podobných obchůdků s jídlem víc.
Bylo tu i ovocnářství, kde jsem si poprvé koupil čerstve datle (na obrázku vepředu), které mne chuťově mile překvapily.
Tyhle klasicistní okna s bílíma okenicema se mi líbí pokaždé, ty slunečnice na balkóně už jsou jen takovým bonbónkem. O kousek dál jsem pak zahlédl starý hrázděný domek.
Domek stál v Rue Francois Miron a říkal jsem si, jak je možné, že tu ještě stojí. Nikde v okolí nic podobného nebylo. Asi chudý majitel, který neměl na přestavbu.
Největším překvapením pro mne byla Věž Saint-Jacques. Ta na mne nejdříve vykoukla zpoza radnice a já pak zůstal v přilehlém miniparčíku. Jak jsem si tu tak seděl, tak jsem na vršku zahlédl i nějaké lidi. Při odchodu jsem se tam chtěl také podívat, ale prý je tu limitace pouze 16lidí denně, škoda.