Cíl dosažen následují extra kilometry.

Ráno jsem vstával brzy jednak proto že jsem spal kousek od cesty a také jsem doufal v pěkný východ slunce. Ráno bylo zatažené a první pejskařka přišla právě když jsem dobaloval.

Ještě není ani osm a já už jsem po snídani a na cestě.

Pobřeží je opět pestré.

Pláž v Mawgan Port.

Koše s výhledem na moře.

Snídaně The Breaker za £7,50. Oproti The Beach byla o libru dražší a měla extra párek, slaninu a vajíčko. Pivo je extra a není součástí snídaňového balíčku.

Tlupa dětí zkoušejících surfovat.

Newquay se blíží. Přišla malá přeháňka jinak je převážně pod mrakem. Na chození pěkné na pauzu hlavně kvůli větru krapet chladněji.

A to už jsem v Newquay. Že se sem dostanu dříve bylo zřetelné už po prvním týdnu. Mentálně jsem tedy připraven pokračovat byl, stejně jsem tu ale měl menší krizi. Po týdnech jsem opět viděl semafor, lidi s cigaretou a i rámusu bylo všude okolo hafo. Možná jsem zvyklej že větší město znamená konec výletu?

Časově to vyšlo dobře a Gannel byla zrovna v odlivové hladině, takže jsem se nemusel zacházet k přílivovému mostu. Stačilo prkno na kůlech.

Když jsem šel podél toku tak bylo zřejmé že se řeka “napouští” a proud plyne z moře do vnitrozemí.

Duny u ústí Gannelu do moře. Tady jsem si dal chvíli pauzu. Říkal jsem si že s fotkou počkám až budu odcházet a slunce bude níže, pak jsem si ale všiml dvou holek co se hnaly tím směrem a radši zmáčkl spoušť. O chvilinku později začala likvidace větrných linek a po chvíli to vypadalo jako pískoviště.

Po pauze jdu dál. Je to začátek pěkného večera. Při pohledu zpátky na tu kopu písku si říkám jak jen se to mohlo vytvořit a přetrvat. Snad že dříve bylo vše včetně hladiny moře výše, pak zamrzly póly, hladina klesla a postupně se všs zarovnalo?

Pláže si vysvětlit dokážu 🙂 Tahle je u Holywellu.

A už ji mám za sebou.

Vojenské budovy vypadají že pamatují ještě Druhou světovou. Nikde ani živáčka.

Konečně jsem si vybral místo na spaní a mohu si natáhnout nohy. Dlouhý den to byl hlavně kvůli brzkému startu, teď večer mám stále ještě asi hodinu zapadajícího.sluníčka na koukání.

Dlouhá pláž vede do Perranporthu kde bývám relativně často takže vím kam zítra půjdu, kdysi jsem na tohle místo kde teď budu spát dokonce i běžel. Po setmění byla v dáli vidět i světla St Ives které bude mou konečnou zastávkou. Už tedy vidím světlo na konci tunelu 🙂