Z Poolu na západ XIX
Krátce po šesté kolem mne prochází první člověk. Ve čtvrt vstávám a než dosnídám, tak další čtyři. Všechno rýchlejdoucí samotní muži, prý je to nějaká tradice. Tipl bych si, že jejich cílem je věž Gribbin, kam také po chvilce docházím.
Za války prý kolem rozsvěceli světla, aby v noci německé bombardéry považovaly toto místo za Fowey. Mimochodem, za hodinu, co mám nahozenej baťoh, potkávám jen jednoho běžce. Ranní špička je pryč.
Na pláži Polkerris suším věci ze včerejška. Nepromokavá bunda se osvědčila, ale po batohové pláštěnce voda pronikala do spodní části baťohu. Spacák byl docela vlhkej, a i když přes noc celkem uschl, tak jsem ho na slunko přeci jen dal.
Zatahuje se a já doufám, že obláčkový slon mraky zase rozežene.
Sluníčko opravdu vykukuje a tak si na další pláži, ze které je vidět ta první, chci protáhnout pauzu, ale za chvilku už je zase pod mrakem, takže se zdržuji asi jen pět minut.
V Charlestownu už jsem jednou byl. Je tu rušno, běží tu agregát a tak jdu raději dál. Kvůli spadlým útesům je tu obchůzdná trasa, takže mám kopeček a asi kilometr navíc.
Na pláži Porthpean jsem zpátky na trati. Objevuje se slunce, které vydrží až do konce dne.
Vlevo je vidět i jeden vrcholek ‘Cornwallských alp’. Domečky patří St.Austellu a Par, které jsou na železniční trati, takže pro mne známá jména.
To samé jak předtím, jen méně trávy a více moře. Dělá se pěkný večer.
Zítra má dost foukat a pršet, tak se snažím najít pěkné chráněné místo, kde bych zůstal po dvě noci. Pentewan jím není, alespoň tu ale večeřím rybu s hranolkama, takže o jídlo už se starat nemusím.
Za tmy procházím Mevagissey. Téměř liduprázdno, jen pár lidí se vrací z restaurací a jeden rybář něco čistí v přístavu. Dále už nasazuji čelovku, která mi, po asi dvou kilometrech, ukáže pěkný plácek na pláži Colona. Ta směřuje na východ, takže předpovídaný západní vítr by měl jít do moře. Proti vštru s deštěm se špatně hledá místo. Do závětrného ďolíku se mi nechce kvůli dešti a na kopeček zase kvůli větru, toto mi připadá jako kompromis. Hlavně, že je tu solidní hlína, ve které pěkně drží kolíky.