Podle předpovědi mělo přestat pršet až kolem druhý, nicméně realita je taková, že už v jedenáct pod borovicema snídám a po poledni vyrážím.

Známou trasu podél zahrad mi zpestřuje alespoň fakt, že tentokrát jdu druhým směrem, myslím že poprvé.

Ve čtvrt na dvě jsem u přivozu v Helford Passage a čekám na nalodění.

Na druhé straně mne čeká samotný Helford, vesnička s pěknýma domkama.

Procházím kolem několika malých plážích, na jedné je dokonce vyplaveno mrtvé tělo delfína, kterého právě zkoumají dva další turisté, takže ani nezastavuji. Pak se jde dlouho úzkým vymezeným úsekem bez výhledu ani možností si sednout. Z jedné části je pěkně vidět Nare Point, kam dojdu až před západem slunce.

Při odlivu se na tomto místě dá o kousek dál přejít po kamenech, jelikož ale odliv vrcholil před necelýma dvěma hodinama, tak si tu alespoň dávám pauzu. Koukám, jak voda opadává, ale nakonec se zvedám a jdu přes 2km dlouhou obcházkou.

Ta mne zavede k pěknému rozcestníčku a pak dále do Flushingu. Asi z důvodu sesuvu pobřeží následuje úsek, který vede dále od pobřeží.

Stromy už kvetou. Tohle byla myslím hrušeň, ale o kus dál byl i velký jablečný sad.

Konečně zpátky na pobřeží. Za mnou Nare Point a úplně vzadu Falmouth.

Na závěr ještě jedna výhledovka na Falmouth, kde mne samotného nejvíce překvapují ty tři kopce. Noc má být pěkná a ke spaní volím místo na betonové desce vedle kamenolomu Dean s výhledem na moře. To už je tma. Na to, jak jsem vyrazil pozdě, jsem toho ušel celkem dost.