Probouzím se s východem sluníčka. Za mnou lom…

… přede mnou moře. Výhled ke snídani je jasný.

Všude jsou varovné nápisy, že je dovoleno se pohybovat jen na vyznačené trase z důvodu práce v lomě, ten ale vypadá už dlouho zavřený. Těžil se zde gabbro, kámen pro štěrk a kamenné valy proti vlnám.

Svítí sluníčko, nefouká a tak si za chvilku dávám pauzu, abych přes solár dobil baterky. Mezitím si fotím třeba kormorány…

… nebo létající loď.

V Coveracku si kupuji proviant na zítřek. Počasí se má totiž zkazit a celá sobota propršet, což znamená další celý den ve stanu.

Výhled z Chynhalls Point na Coverack. Tady se začíná cesta horšit. Pěšina s kamenama, jejíhž nášlapné plochy jsou vyleštěné od bot předchozích procházejících. Smeká se to na nich i teď, za sucha. Následuje pár nahoru dolů po schodech a nebo právě po kamenech. Pomalý postup.

Alespoň že je tu poník 🙂 Ti jsou tu výborní. Naprosto mne ignorují, ani neutíkají ani se mne nesnaží schodit ze skály.

Před Kennack Sands je úsek spálené země. Oheň je asi jediné co platí na místní bodláčí. Sice kvete pěkně žlutě, ale je naprosto neprostupné.

Na tabuli u stánku mají sice napsáno, že dělají celodenní snídaně, nicméně po optání zjišťuji, že kvůli počasí nevaří. Odpoledne se totiž zatáhlo a pomalu sílí vítr. Na pláži je jen jedna rodinka. Je mi nabídnuta žemle, kam to snídani nastrkaj. Zní to dobře, i když se obávám hodně osekané verze anglické snídaně. Mezi dvě půlky se najonec vecpou houby, párky, slanina, vajíčko, máslo a kečup. Jelikož vše zapíjím kolou, tak myslím, že do zbytku dne budu mít energie dost.

Vesnička Cadgwith. Lodě tu mají, před nadcházejícím nečasem, vytaženy co nejdál od moře. Já pomalu začínám být nervózní, že jsem stále nerozložil stan. Déšť může přijít už hodně brzy a nerad bych stavěl za mokra a silného větru.

I když spěchám, tak se stejně ještě několikrát otáčím pro nějakou tu fotku.

U Devils Frying Pan přicházejí první kapky. Naštěstí jen ojedinělé, nejspíše přilétnuvší s větrem. Varovné světýlko už nicméně varovně bliká a mé standarty pro nocoviště jdou prudce dolů. Stejně ale nic nenalézám. Až po více jak čtyřech kilometrech u Housel Bay, kousek od Lizzard Pointu. Vzhledem k tomu, že vítr má foukat od jihu, tak nejjižnější cíp poloostrova nezní jako nejlepší nápad, ale trošinku to kryté je. Nemám na výběr, už poprchává a tak rychle stavím. Už při stavbě je jasné, že v závětří úplně nebudu a to zatím fouká jen 20mph. V noci spolu se silným deštěm zesílí i vítr, na 50mph (75km/h) a i dále přes den bude přes 40mph. Není tu vůbec signál a tak ani nemůžu aktualizovat předpověď v telefonu. To zas bude noc.