Veranda byla pár let obložena dřevem, v únoru tu ale byl už jen zbytek. Co jsme do jara nespálili přišlo do stodoly a mohlo se začít.

První fází bylo vytahávání skob a odšroubování páčky a stříšky u zadních dveří a madla u předních.

Stále patrné zazdění záchodu, vlez pro slepice i dráty od soláru. Vše by se mělo pěkně schovat pod izolaci.

Také je potřeba se vypořádat s vývodem větráku z koupelny, místo kterého bude o dost menší plastová trubka. Pro případ, že bych elektrický krabičky schoval pod vatu a zadělal i díru po větráku jsem si raději udělal fotku s rozměry, ta ale nakonec nebude potřeba. Alespoň je na ni vidět železná tyč vykukující z betonu balkonu, jehož rantlík nad celou verandou přijde zamáznout stěrkou a natřít.

Čištění zdi a odstraňování staré nedržící malty v jednom. Už je zadělaná jak díra po větráku tak i po kurníku. Kabely soláru jsou vedeny v PPR trubce i s vývodem do koupelny pro ohřívání bojleru.

Tak jako kolem celého baráku i tady není stav spár mezi cihlama úplně optimální. Ke konci března (28.4.) už je naštěstí dost teplo na vyspravení mezer. Čas to zabere, vidět to nebude, ale budu se cítit lépe. Každá praxe v této činnosti je vítána, protože to samé bude potřeba i kolem celé stodoly a chlíva, to ale až příští rok nebo později.

U předních dveří jsem zaslepil 3fázovou zásuvku a po menším sekání odstranil i starý vypínač pro senzor na světlo.

5.květen. Zamazávání spár se pomalu blíží ke konci a já konečně budu moci začít se zateplováním.

Kousek po kousku až se dílo podaří.

9.května. Klasickou vodováhu mám nějakou vychýlenou, a tak k zaměření děr pro základové profily používám laserovou. Paprsek byl takhle za světla celkem slabý, ale vidět byl.

Poprvé používám zatloukací hmoždinky. Nerovnosti srovnávám podložkama.

Vypínač senzoru jsem posunul do praktičtější pozice a doufám že žádný z drátů při kotvení desek neprovrtám. Co je na holém zdivu dobré je, že je pěkně vidět co kam vede 🙂

Lepení desek nakonec není zas až takový problém a to hlavně díky základním lištám, které brání jejich sklouzávání. Začínal jsem u předních dveří, kde jsem používal až příliš tlusté (a tuhé) vrstvy stěrky pro přilepení, ale tak jako ve všem i tady postupně docházelo ke zlepšování. Tady zrovna lepím desku na kterou jsem původně nanesl hmotu na špatnou stranu, proto ty fleky.

Veranda ve vlněném kabátku ze 4cm desek minerální vlny Isover.

Vata v levé části vypadá jinak, protože jsem jednou koupil balík od jiné firmy než Isover. Zdálo se mi, že se více drolí a i více smrdí, takže zůstalo jen u toho jednoho balíku. Také je tu vidět, že bylo třeba odendat okap.

Hmoždinkování. Myslím, že levá dolní deska byla lepená silnou vrstvou už trochu zaschlé stěrky, takže mezi zdí a vlnou vznikla mezera, kvůli které jsem raději použil více hmoždinek.

Nebyl jsem na to sám, jako těžítko mi pomáhal kocour 🙂

16.květen. První stěrkování. Celkem katastrofa. Namíchal jsem si moc hmoty a bohužel to nešlo tak rychle jak jsem si myslel. Úvodní příliš velká plocha perlinky, rychlé zasychání a ve výsledku myslím zbytečně moc stěrky, která tu bude mít tloušťku kolem 1cm.

Krom vrtání děr pro hmoždinky bylo třeba vyvrtat i dvě díry pro uchycení svorek na okap. Ukázalo se, že máme nestandartní tloušťku trubky takže jedna velikost obručí byla moc malá a druhá zase velká.

Původně jsem si myslel, že u oken ani vatu dávat nebudu a s tím jsem i objednával venkovní rolety. Nakonec jsem se rozhodl tam trochu vaty dát, abych jí schoval pěnu kolem oken. Ta nyní byla jen pod tenkou vrstvou stěrky. Zde lepím okenní profil pro pěkný přechod mezi fasádou a oknem.

Aby se na okna vešly objednané rolety, tak vatu seřezávám na tloušťku cca 5mm. Rolety nakonec nepřišly, firma zkrachovala. Stres tedy byl zbytečný, podle pravidel by se ale takto malé kousky ani lepit neměly, tak je snad dobře, že jsou tenké.

Lepení spodních lišt. Myslel jsem si, že zacvaknou do těch základových, ale nakonec tam drží jen díky perlince a stěrce.

Parapety jsem nevytrhával, ale vata je dána co nejdále šla, což nicméně znamená, že pod oknem jsou nějaké 2cm neizolovaného zdiva. Problém to snad, i proto že veranda není vytápěná, nebude.

22.květen.

Verandová část je pod vatou, teď ještě záchod a kurník.

Zavatováno a zahmoždinkováno. Ještě dodělat hranové lišty a budu moci schovat vatu pod stěrku.

K nové fasádě to bude chtít vylepšit i sloupek u schodů. Přijde sem stejná mozaika jako na garáži. Původně jsem ji chtěl dát i kolem dveří, z toho jsem ale nakonec upustil.

Hotový sloupek, který jsem měl nejdříve asi srovnat do roviny a pak teprve dát mozaiku. Teď už každopádně natírám základ (Uniprimer) pod samotnou omítku.

Zatěžkávací zkouška skládací police na muškáty.

25.května. Zítra odjíždím, finišuji. Veškerá vata už je schována pod stěrkou, takže se nemusím bát větru deště.

V mylné představě, že se omítka bude nanášet sama a já budu za dvě hoďky hotový i s úklidem, se dávám do stěny u předních dveří. Tahle fotka je někdy z půl osmé večerní a končil jsem kolem půlnoci. Hmota o dost řidčí než jsem čekal a (nebo) ne úplně rovná zeď stojí za tím, proč je tato strana nejméně povedená. Tak to dopadá, když se člověk učí na zdi, která je nejvíce na očích…

26.5. před šestou ráno, odjíždím. Takhle za vycházejícího sluníčka působí tento nejméně žlutý odstín (oficiálně bílý odstín ZL00) omítky Weberpas extraClean Active, trochu moc žlutě, když jsem se ale v červenci vrátil, tak mne to vůbec za oči netahalo.

5.července. Děti přijedou až za týden, takže mám šanci dotáhnout i druhou zeď. Nejdříve UniPrimer…

…a o týden později, ano v den příjezdu Pražáků a tedy na poslední chvíli, dodělávám samotnou omítku.

Betonovou desku u schodů jsem se rozhodl omladit tenkou vrstvou zbylé spárovací hmoty.

Přední část hotova. Ještě tedy zbývá udělat střecha nad schody a natřít převis balkónu, ale veranda dobrý 🙂

19.září nanáším druhou vrstvu stěrky na záchodovou stěnu a 1.října UniPrimer na poslední verandovou stěnu.

Na záchodovou stěnu místo pastovité omítky natírám (ve třech vrstvách) jen bílý Fasadin. Je tu i pěkně vidět opravená spodní část balkonu, kde na jedné z prvních fotek byla zjevná odkrytá ocelová tyč,

20.10. A hotovo. Tedy až na ten kousek v rohu, kde mi nevyšla omítka 🙂 S touto stěnou u zadních dveří jsem byl opravdu spokojen, konečně se mi podařilo docílit jemné struktury bez velkého zrna, pak mi ale při čištění odlétlo pár bahnitých kapek od wapky na fasádu a teď tam prostě jsou a já nevím jestli zmizí nebo ne…