Včera večer jsme vyrazili s mým ghanským klientem a jeho ženou na Poslední rozloučení nějakého jeho známého. Říkal, že to bude v jižním Londýně, a protože Londýn beztak neznám tak jsem se ani víc neptal. O sedmé večerní jsme v Tottenhamu nasedli do dodávky a nastal zádrhel. Ani jeden z nich nevěděl název ulice, ale jenom čtvrť kam pojedem.

On teda věděl že to je nějaká Highstreet a tak jsme z abecedního seznamu vybrali tu jedinou v tý čtvrti a po čtvrt hodině konečně vyrazily. Cesta dle navigace měla trvat něco přes hodinu. Hned od začátku se oba divili (a nepřestali až do konce) kudy je to vlastne ta GPSka vede. A jak tak mleli v akanu (jejich mateřština), tak já si užíval londýnský provoz.

Myslel jsem si, že pojedem po nějaké variantě Jižní spojky, místo toho jsem to brali středem Londýna. Přes KingCross k TrafalgarSquare, pak na WaterlooBridge, odkud byl pěkný výhled, a dále na jih až do Tootingu. Tady jsme už za sebou měli dvě  hodiny cesty a objevil se problém, že jsme nemohli najít kostel. Nebylo to totiž v HighStreet, ale v BallhamHighRoad, po hodině se to naštěstí ale povedlo.

Na cestu zpátky byla opět použita navigace, ale jelo se spíš podle chlápka co se s námi vezl domů. Jeho navigování bylo snad po celou dobu v rozporu s tím co na mne mluvila navigace, ale nebloudily jsme. Proud akanu kvůli novému členu ještě zesílil.

Na nové trase jsme míjeli The Shard, nejvyšší budovu v EU, od kterého jsme po LondonBridge přejeli do City s jeho futuro budovami. Tady jsme už byli kolem půlnoci a jelikož byl teplá páteční noc tak všude byla spousta lidí, pěší, cyklisti, taxíky, zkrátka veselo. Pokračovali jsme dál na sever až na StamfordHill, kde se najednou vytvořila kolona a tak jsme tvořivě odbočili a pokračovali uličkami dále, vysadili chlapíka, a domů. Do postele jsem se dostal ve čtvrt na dvě.

Důvod pro celou tuhle projížďku bylo Posledni rozloučení anebo spíš memoriál, který se u methodistického kostela. Kvůli zpoždění jsme tam byli jen půl hodiny. U dlouhého stolu vepředu seděli (nejspíše) příbuzní, před kterými se občas objevil zástup lidí. Do toho hrála hodně hlasitá hudba, takže lidi museli křičet aby se slyšeli. Podávalo se občerstvení ve formě limonád v plechovkách a jakoby pirožků.

Byla tam celkem tma takže video nic moc, ale pro představu jak to vypadalo to snad stačí.