Hlavnějším cestám jsem se vyhýbal a držel se cyklistického značení, jako třeba zde v Netřebě.

Když jsem vylezl z baráku tak zrovna zavanul studený vítr, takže jsem převlékl lehké modré triko za těžší žluté, po pár kilometrech mi ale začalo být trochu teplo a já alespoň sundal šátek z hlavy.

Přes Paseky.

U kaple Panny Marie s pěkným maringotkovým včelínem.

Až dolů k potoku ke Křížové cestě jsem nešel a Studánkou proběhl po silnici.

Od kaple po pěkné malé silničce do Podbřezí. Kvůli sněhu jsem vynechal zaběhnutí ke Španělskému kříži.

Zaběhl jsem se k Židovskému hřbitovu.

Přišlo mi, že hřbitov renovovali. Všechny kameny stály a byly i jakési čistější.

Cesta z/na hřbitov byla ušlapaná, podle strašidla na rozcestníku bych si tipl, že tu byla nějaká akce pro děti.

Pár set metrů po suché silnici s otáčením se k výhledu na skalecký zámek.

Od silnice jsem se zašel jen k vodnímu kolu hlídaného vodníkem.

Přeběhl hlavní silnici a pokračoval po dlouhé cestě k Hrošce. Mezi polema nepříjemně foukalo, což s předešlýma zastávkama na focení způsobilo, že mi přestávalo být teplo.

Zde bylo také jediné místo kde jsem uklouzl. Paradoxně ne při běhu, ale když jsem překračoval střed cesty pro zvednutí foťáku.

Bílý Újezd na dohled.

A už jsem v něm. Na hodinkách mi právě pípá třináctý kilometr.

Krkonoše vidět nebyly, Orlické hory ale ano.

Mastama neprobíhám moc rád. Jednak tu překvapivě často jezdí auta a hlavně je tu hodně psů. A taky je to do kopce 🙂

Konečně je mám za sebou a zbývá poslední úsek.

Posledních pár set metrů…

… a šestnácti kilometrový běh je za mnou. Letos nejdelší. Průměrné tempo 6min/km, rychlejší běhy nechám až na Anglii.