Zimní Japonsko VII
Teda asi si v hlavě pozměním výklad slov “natural trail” ze stezky přírodou na přírodní stezku. To čím jsem šel dneska jsem si až do teď pojmenovával jako zvířecí cestičky. Naprosto nejasná cesta, nálety a nízké větve, jediné co chybělo bylo ostružiní. A ještě k tomu krpál jak blázen. Trasa sice byla značena fáborky, ale mezi nima právě chyběla ta cesta, což je trochu problém. Vždycky jsem si tedy vyhlídl ten nejvyšší fáborek a nějak se k němu snažil dostat. To vše se ale dělo až odpoledne, začněme ránem.
Včera jsem sem zapomenul dát fotku společenské místnosti/jídelny a tak ji dávám teď. Ráno jsem si tu totiž, před odchodem, dopřál černý čaj.
Tentokrát jsem jezero obcházel z druhé strany, takže se mi do záběru vešlo i s Fuji. Mraky z prava byly dost rychlé a za pár minut už byla hora komplet schovaná. Já si o kousek dál koupil nějaké rýžové svačinky a razil stoupat.
Dost dlouho se šlo po silničce mezi chatkama, pak lesní (traktorovou) cestou a pak začala výše zmiňovaná etapa, ta nejdelší. Morál mi dodal výhled ze vzletoviště paraglidistů, kde jsem posvačil. Kdybych věděl co mne ještě čeká, tak bych si dal ještě kousek čokolády.
Podle mapy, se měla cesta na vrchol zvládnout za tři hodiny. Bez báglu a PO CESTĚ asi jo, mě to ale trvalo o dost déle. Tím, že jsem si myslel, že mám dost času, jsem si dopřál tři delší přestávky a právě kvůli jedné z nich (anebo jednoho špatného odbočení) jsem nakonec nestíhal západ slunce. I na samotném vrcholu zavázely modřínové větve.
Už kousek před vrcholem jsem odhodil krosnu, abych záběr stihl. Výhled bez modřínů byl až o pár set metrů dál a přiběhl jsem už trochu pozdě. Pak jsem se vrátil pro krosnu a spaní rozložil kousek od toho místa. Chtěl jsem původně spát tak, abych, kvůli případné fotce vycházejícího slunce, nemusel vůbec vylézat ze spacáku, což nakonec nevyšlo. Místo s výhledem je totiž takový větší kámen nad svahem, kam bych se s karimatkou ani nevešel o obavě z jakéhokoli pohybu ani nemluvě. Chtěl jsem zkusit i nějaký ten noční záběr, ale jako na potvoru není Měsíc, takže Fuji bude asi utopená ve tmě. Jasno jinak je, zatažíno s deštěm má být až příští noc, to už bude chtít nějakou střechu. Ty zvláštní mraky v levo se naštěstí rozptýlily. Dnešní mé nocoviště rozhodně není dobré pro déšť.
V noci má krapet mrznout, ale spíš se bojím, že se otočí nepříjemný vítr, před kterým mne teď kryje asi třímetrové návrší. Pro jistotu jsem tedy plně oblečen. Pákrát kolem praskla větvička, takže pro jistotu ještě trochu počůrat okolí a pak už klidně spát 🙂