Zimní Japonsko XI
Takovej nic moz zajímavej den dneska. Slušně mne po včerejšku bolely nohy (myslím, že jsem ušel kolem 30km), ale i tak jsem se vydal zacházkovou cestou po jižní straně jezera, výhled na něž byl zarostlý, takže nic moc. Pak po chodníku podél silnice, taky nic moc ale bylo to nejkratší, k jezeru Saiko, před kterým jsem odbočil do (co jsem si myslel že bude) skanzenu (folk village). Pak jsem si na jednom návrší našel místo na spaní a to je tak vše. Ještě páf fotek.
Ze včerejška mi zbyla svačina z minshuku (protože jsem se ukázal až na večeři a od paní jsem dostal ještě dvě mandarinky a malý sáček bonbónů. Při pauze jsem z toho hnedka ujedl.
Budu tomu říkat skanzen, i když to takový ten náš klasický nebyl. Takže, skanzen se skládal z docela dost baráků (asi 12) v klasickém japonském stylu.
Daly se tu půjčit i kostýmy, takže tu pobíhali čínští a indičtí samurajové.
Čím se skanzen lišil a co mne zklamalo bylo, že v interiérech byly, místo nějakých ukázek, obchody. Sice velmi tématické, které se sem hodily (ruční papír, kimona, keramika, občerstvení) a nějakou tu tradiční historii pokryly, já ale hold čekal něco jiného. Všichni japonští důchodci vypadaly spokojeně. Kdyby mi tu zbývalo jen pár posledních dní, tak bych si určitě taky něco vybral.
Tak jako i u některých domů, kolem kterých jsem dosud procházel, i tady se pod střechou sušilo ovoce. Nejdříve jsem si myslel, že to jsou meruňky, ale nejsou.
To je tedy pro dnešek vše.