December 13 2016

Zimní Japonsko XXI

Ráno jsem vyrazil ještě jednou k pramenům Jinata (pěšky, přes půl ostrova, 20minut) a nějak přes noc stratily kouzlo. Nevím, jestli to bylo sluncem, které svítilo proti nebo mým rozpoložením, ale bylo to tak. Předpověď na odpoledne byl déšť a jak jsme se na lodi vzdalovali, tak se nad ostrovy také začalo zatahovat.

Z neúspěchu z Jinaty jsem se oklepal rozhodnutím, že si v tom Pacifiku zaplavu a basta. Vybral jsem si pláž Ishijirogawa. Bylo to tu trochu mělčí, takže jsem párkrát škrtl o dno, ale i tak mi to krásně zvedlo náladu. Asi mi došla baterka v hodinkách a tak jsem pomalu počítal do 300 a zůstal ještě trochu déle, abych měl splněnu prosincovou pětiminutovku, čímž se mi zkompletoval celý rok.

Času jsem už zas tolik neměl a tak jsem se moc nezdržoval. Cestou jsem se stavil v obchodě pro tričko a z minšuku vyrážel čtyřicet minut za plánem, který ale byl s dostatečnou rezervou, takže jsem ještě deset minut čekal.

Maličký přístav Nobushi za sedm a půl hodiny (a 5590 jenů) vystřídá ten tokijský.

Je čas dát placaté Shikinejimě sbohem a přečíst si v LonelyPlanet něco o Tokiu.

Jak jsme se začali přibližovat k Tokiu, tak začal houstnout provoz.

Před sedmou vplouváme do Tokia.

K hotelu to mám, od přístavu, necelou půlhodinku chůze. Díky google navigaci to naštěstí není problém a díky ní jsem i věděl, že jsem na místě. Velká cedule s názvem hotelu žádná a tak mi chvilku trvalo, než jsem objevil malou plaketku sdělující, že sídlí ve 12.patře. Vyjel jsem výtahem, zaregistroval se, dostal klíč na zamknutí baťohu (celkem na nic když jde na několika místech pěkně otevřít), bezpečnostní kartu, přezuvky, kartáček, pyžamo a ručník. Pak už jsem se mohl vydat o patro dolů hledat své místečko. Lepší místo jsem si nemohl přát – na kraji a ještě s možností výhledu a to vše za 8900 jenů za dvě noci. Fotka je přes sklo, takže se občas něco divně blejská.

Jedná se o capsule hotel, bydlení v kapsuli jsem si chtěl vyzkoušet a dojmy jsou zatím takové, že se jedná o mnohem lepší verzi hostelů. Mezi desátou a pátou sáce musí být kapsle vyklizena, aby se mohlo uklidit, to mi zas tak ale vadit nebude. Spíš se začíná dělat teplo… Nevím jak vy, ale já jdu spát.


Posted 13. December, 2016 by jenda in category Uncategorized