February 9 2015

Zimní kolečko k hostivařské hrázi

Po přijetí z Londýna jsem hned od autobusu zamířil brzkým ránem do Zahru. Rodiče měli přijet až večer, biatlon začínal až po poledni a tak jsem držel basu se ségrou a šel si ještě lehnout. Po dvouhodinovém osvěžujícím spánku jsem vykoukl z okna, vánice ven moc nelákala. Cvakl jsem si fotku a než jsem si přenastavil foťák na delší expozici, aby byl vidět vítr, tak to už venku vypadalo klidně. Nazul jsem si tedy botky a vyrazil, na pro mne dost retro trasu, do Hostivaře a zpátky. Nijak jsem to neprotahoval a tak mi po doběhnutí hodinky ukazovaly sedm kilometrů, opravdu jen kolečko.

DSCF0947a49

Pohled z balkónu v 10:32 moc optimismu nenabízel. V 11:08 na mostku přes Botič u Kozinova náměstí už to vypadalo mnohem lépe.

DSCF0950a51a52

O dvě stě metrů dál je pěkně zdobený domek, u kterého se dá jít jak vpravo tak vlevo. Já se vydal podél schodů vedoucích k Toulcovu dvoru.

DSCF0953a54

Kopeček je za mnou a já kroutím zatáčku v Doupovské ulici s pěkným zábradlím a také výhledem na kostel Stětí sv.Jana Křtitele s dřevěnou zvonicí a malešickou spalovnu.

DSCF0957a59

A opět přes Botič, tentokráte přímo pod hrází, na kterou už je to jen kousíček. Asi tu byla celý týden pěkná zima, protože hladina přehrady je zamrzlá.

DSCF0960a61a62

Po vyhlídce z hráze ještě kouknu na rozcestník a už mažu zase zpátky. Tentokráte po červené, kolem rybářské bašty až k tramvaji. Odtud podél kolejí na kopeček a pak kolem bobařsko-sáňkařského vršku domů.

 

Tags: , ,

Posted 9. February, 2015 by jenda in category Uncategorized